křesťanská
pedagogicko-psychologická poradna

Dětská řeč - obecný přehled problému

Nejprve krátký přehled témat:


Poruchy řeči

Hodnotíme-li řeč dítěte, všímáme si těchto jevů a možných souvisejících potíží:

  • artikulace: patlavost, koktavost, afázie, dysfázie, dysartrie
  • skladba: snížený intelekt
  • slovní zásoba: intelekt, prostředí, hodnoty, zájmy
  • obsah: zájmy, postoje, přání
  • sociální použití řeči: (umět konverzovat, vyjádřit se, argumentovat, prosadit se) - temperament, úzkost, zábrany, sociální vyspělost, mutismus

Poruchy vývoje řeči

Poruchy celkového vývoje řeči

1) zamezený vývoj:

nevyvinutí nebo rané poškození řečové oblasti v mozku při zachovalém intelektu a sluchu - vývojová dysfázie (alálie), nebo při těžké mentální retardaci. Úplné chyběni řeči. Alálie:

  • senzorická: není schopen rozlišovat zvuk řeči a poznávat psané tvary, jinak ale slyší a vidí
  • motorické: není schopen vytvářet řeč, ale rozliší zvuky řeči a tvary písmen
  • celkové: nerozumí ani nemluví

Je nutné rozlišit od opožděného vývoje řeči - nemluvnost je do 1.25 roku fyziologická a do 3 let prodloužená, pak patologická. Příčinou může být málo sociálních podnětů, nebo onemocnění dítěte, které má vliv na celkový vývoj.

Pomoci může zařadit do kolektivu mluvících, zásobit dítě mluvními podněty (sborový zpěv, recitace), nenutit do samostatné řeči (možný vznik neurózy!), event. volit speciální školu pro děti s poruchami řeči.

2. omezený vývoj:

při těžké poruše sluchu nebo střední mentální retardaci. Omezené dorozumívací schopnosti kvantitativní - omezená zásoba slov, gramatických vazeb a formulací, a kvalitativní - porucha stránky fonační, rezonanční i artikulační. Trvají celý život, logopedie jen zmírní, ne napraví.

3. opožděný vývoj:

vrozené dispozice (rodové opoždění vývoje řeči), po těžké nemoci v raném dětství, při poruše sluchu, lehčí mentální retardaci, ze sociálních příčin (nedostatek mluvních podnětů). Projevuje se omezeným slovníkem a chudší gramatickou stavbou vět. Je jednou z hlavních příčin ŠKOLNÍ NEZRALOSTI. Při OŠD je nutné současně zajistit logopedickou péči.

4. přerušený vývoj:

při poranění nebo mechanickém, toxickém nebo bakteriálním poškození řečové oblasti mozku (na rozdíl od vrozené alálie) - ztráta vyvinuté řeči AFÁZIE. Afázie senzorická, motorická nebo celková. Vznik při úrazech hlavy, poškození tkáně a krvácení do mozku při chorobách jako encefalitida.

  • při ztrátě sluchu v období neukončeného vývoje řeči (do 7. roku)
  • po fyzickém či psychickém traumatu - MUTISMUS. Náprava spočívá v logopedické péči, někdy je vhodné zařazení do školy pro děti s poruchami řeči

5. narušený vývoj:

při nepříznivých fyzických či psychických vlivech. Deformace vývoj řeči kvalitativně (při DMO DYSARTRIE, při rozštěpu patra PALATOLÁLIE, při patolog. změnách rezonančních dutin RINOLÁLIE, při poruše výslovnosti z orgánových či funkčních příčin DYSLÁLIE, při poruše rytmu a tempa řeči v rámci LMD BREPTAVOST, při funkční poruše vyšší nervové činnosti v řečové oblasti BAL-BUTIES). Dílčí a kvalitativní poruchy mluvního projevu (viz dál).

6. scestný vývoj:

symptom některých psychotických a chorob - schizofrenie nebo demence. Deformace vývoje řeči dosud normálního. Další vývoj může být progresivní (zhoršení), regresivní (zlepšení) či stagnující (beze změn).

7. předčasný vývoj:

vrozené dispozice nebo sociální prostředí - hl. intelektuálské rodiny, děti žijící v prostředí dospělých osob. Odposlouchané fráze, ani někdy nepochopené. Výchova od planého verbalizování k logickému a věcnému vyjadřování.

Mluvní neurózy

funkční poruchy vyšší nervové činnosti v řečové oblasti. Různá forma a stupeň:

1. mluvní negativismus:

negativní vztah, nechuť k dorozumívání - od ostýchavosti po elektivní mutismus. Kolektiv mluvících dětí, mluvní podněty a samozřejmé jednání s dítětem.

2. elektivní mutismus:

v některých situacích (ve škole) a s některými osobami nemluví, jindy mluví normálně. Zábrany jsou neurotické, není to vinou svéhlavosti.

3. mutismus:

náhlá ztráta řeči na neurotickém podkladě po afektu nebo šoku. Spíš v dospělosti, u dětí vzácně.

4. surdomutismus:

náhlá ztráta řeči a sluchového vnímání -méně časté, po vzrušení a napětí u osob s DM0.

5. balbuties (koktavost):

nejčastější - 1%, více u chlapců. Spastická porucha mluvního projevu:

  • tonická: příčinou zvýšené napětí dechového, hlasového a artikulačního svalstva, které se zvyšuje až do vyslovení prvního slova.
  • klonická: křečovité záškuby při vyslovování jednotlivých slabik a slov se spastickými součiny mimického svalstva a souhyby celého těla. Dítě si pomáhá někdy vkládáním jednoduchých slov - EMBOLOFRÁZIE.

S nástupem do školy se vlivem zátěže zhoršuje. Příčinou vrozené dispozice nebo oslabení NS a psychická traumata (Sovák - čím větší dispozice, tím menší trauma stačí ke vzniku). Logofobie - strach z mluvení kvůli předchozím nezdarům se vyskytuje často společně s koktavostí.

  • vnitřní koktavost: dítě chvíli zarytě mlčí a pak začne mluvit - při pokusu o mluvení pociťuje křečovité stahy krčního svalstva a čeká, až pominou, pak může mluvit normálně. Učitel žádající odpověď ihned to může považovat za nevědomost.

Zvlášť citlivý psychologický přístup - ne středem pozornosti při mluvení, neupozorňovat ho na vadu a nechtít opravy, začátek řeči usnadnit spolumluvením, návodem k rytmizaci mluvního projevu (nekoktají při zpěvu a recitaci). Logopedie, školy pro vadně mluvící.


Poruchy jednotlivých složek mluvního projevu

Poruchy dýchání:

astmatické potíže, spastické dýchání při mluvních neurózách (hl. při spastické formě DMO), špatná průchodnost dýchacích cest (zvětšení krční a nosní mandle), zbytnění nosní sliznice, rozštěp patra a rtů, anomálie nosohltanové a ústní dutiny. Důsledkem může být i nedostatečné zásobování kyslíkem (únavnost, poruchy spánku aj.).

Poruchy fonace:

jde o poruchy tvoření hlasu

  • afonie: bezhlasost
  • dysfonie: porušený hlas
  • dětská chraptivost
  • fonastenie: chorobná hlasová únavnost

Nutné lékařské vyšetření. Učitel má dbát, aby se hlas nepřepínal např. překřikováním žáků apod.

Poruchy rezonance:

poruchy zvučnosti řeči - při špatné průchodnosti dýchacích cest spolu s poruchami dýchání

huhňavost:

  • zavřená: při překážkách v nosní dutině - špatná výslovnost nosovek
  • otevřená: při nedokonalém oddělení ústní a nosní dutiny - pronikání vzduchu při řeči
  • smíšená obě formy

palatolalie:

při rozštěpu patra - otevřená huhňavost a celková deformace mluvního projevu. Operace na plastické chirurgii a logopedie do začátku školní docházky. Dechová cvičení - vdech nosem, výdech ústy.

Poruchy artikulace - poruchy výslovnosti (nejčastější)

dyslálie (patlavost) - do 3-4 let fyziologická, do 5 let prodloužená fyziologická, po 5. roce patologická. Do začátku školy by mělo být upraveno, ale v praxi až 50% dětí v ZŠ má nesprávnou výslovnost, většina se upraví při výuce čtení, 15% se věnuje logoped. Příčiny organické (rozštěp rtu, čelisti nebo patra, nesprávný skus), funkční (poruchy sluchu, pohybová neobratnost jazyka) nebo sociální (napodobení nesprávné výslovnosti rodičů apod.). Typy:

  • mogilálie: vypouští některou hlásku (-ůň, ko-una)
  • paralálie: nahrazuje obtížnou hlásku jinou (káva-táva)
  • tétismus: mnohočetná patlavost až k nesrozumitelnosti Hlásky nesprávně vyslovované: G, K, L, R, Ř, sykavky i s háčky.

Poruchy výslovnosti jsou též u breptavosti (porucha rytmu a tempa řeči) - dítě mluví překotně, polyká hlásky až k nesrozumitelnosti (celková pohybová překotnost a diskoordinace v rámci LMD). Na rozdíl od koktavého po upozornění se dovede breptavé dítě soustředit a mluvit lépe. Má srozumitelně opakovat, co řekl, nemá být přerušován v proudu řeči.


Poruchy gramatické skladby řeči

Vývojové poruchy

  • dysgramatismus: snížená schopnost používat správné gramatické tvary - mluví bez skloňování a časování. V písmu se označuje jako dysortografie. Nedostatek v tvarosloví.
  • dysfrázie: neumí formovat myšlenky do vět, sestavit větu podle obvyklého slovosledu. Nedostatek ve větosloví.
  • obojí se vyskytuje i u dětí neslyšících, mentálně retardovaných a s opožděným vývojem řeči

Získané poruchy (např. při ztrátě řeči u afázie)

  • agramatismus: rozpad tvaroslovné stránky již vytvořené řeči
  • afrázie: rozpad větoslovné stránky již vytvořené řeči

Poruchy melodické stránky řeči

Nedostatky v rozlišování melodie řeči při vnímání (receptivní poruchy) a vytváření řeči (expresívní). Podle stupně dysmuzie až amuzie:

  • receptivní dysmuzie: vývojový nedostatek schopnosti rozlišovat výšku tónů hlasu, melodii řeči, zpěvu a hudby (nedostatek hudebního sluchu)
  • receptivní amuzie: úplné chyběni hudebního sluchu
  • expresívní dysmuzie: vývojový nedostatek schopnosti vytvářet tóny hlasu, melodii řeči, hlavně zpěvu (nedostatek hudebního sluchu a napodobování slyšených tónů)
  • expresívní amuzie: úplné chyběni této schopnosti

Dvojjazyčná výchova

Malé dítě se může učit cizí řeči (čím odlišnější od mateřské, tím lépe), aniž je jeho řeč a NS narušena. Musí se to ale dít tzv. mateřskou metodou, tj. přirozeným každodenním mluvním stykem bez didaktických nároků na gramatiku apod.

KPPP - Pernerova 8, 186 00 - Praha 8 | tel., fax: +420 222 322 624 | e-mail: poradna@kppp.cz